Na počátku byl jeden vnouček Hanýsek a jedna babička.

Hanýsek: Babičko, čertíčkovi se utrhla nožička. Sprav mu jí. Táta nemá čas ……

Babka Miládka sedla, nožičku spravila, potom to byla hlavička, tělíčko, vedení loutečky a pak vznikla ježibaba, král, drak, Škrhola, čaroděj, atd.. Loutka je na to, aby hrála. Babky vyřezala loutkové divadélko, namalovala kulisy, a už to jelo. Nejprve pro vnoučata, potom pro školky a školy. Nejprve hrála rodina, potom jsme otevřeli v roce 1995 velkou loutkovou scénu v Kulturním domě Vratimov a pod režii p. ředitelky Kupkové vratimovské děti nastudovaly pohádku B.Doležalové Kašpárek doktorem. Během šesti let se v loutkovém prostřídalo mnoho dětí, z nich věrni divadélku zůstali Petra Kokešová, Vojtěch Mendlík a zvukař a osvětlovač Dušan Kubica. Pohádky pro ně tehdy psaly Lenka Matějková, Vlasta Filipová, Růžena Válková, a ing. Hedvika Farníková.

V roce 2001 se divadlo přestěhovalo k babce Miládce do Ostravy - Hrabůvky, kde je dodnes. Pohádky přebíráme buď klasické, nebo je už píše babka Milada Kubicová.